Téma týždňa: Téma, o ktorej sa nikdy nehovorí

7. března 2014 v 7:19 | Sue |  Téma týždňa
Sex. Smrť. Vydedenie. Alkoholik v rodine. Tabu. Neprídete na návštevu a nepýtate sa rodičov, kedy to spolu naposledy robili. To sa nerobí. Táto téma sa nerozoberá. Pozor, nejde o žiadnu poviedku. Toto sú len zápisky z mojej pomätenej duše.... Ale napriek tomu tak trochu sedia do tejto témy. Nikto z mojich kamarátov to nevyťahuje...Prečo? Lebo Mišo, chlapec ktorý sa mi páči(l), má oči len pre moju veĺmi dobrú kamarátku. A vzhľaom na to že nechcem nikomu ublížiť, sťahujem sa do úzadia a píšem takéto texty.
Tiež musím povedať, že je to trochu depkoidné (prekvapivo), keďže som sa pri tom započúvala do Time and space od The Cinematic Orchestra...


A potom sa mi chcelo plakať. Prečo? Ha, keby som vedela. Slzy sa mi tlačili do očí a myseľ mi začala premietať všetko, čo táto pieseň prebudila. Obrazy dedka, pohrebu, ale aj šťastných chvíľ s ním, obrazov po chemoterapii...ale aj obrazy Miša, našich správ a objatí a tiež aj jeho objatí s Miškou a našej dlhej odmlke.... Zvláštne rezonujúce tóny sa mi do hlavy vlievali tak, ako som chcela aby sa mi do hlavy vlievala matematika, ale márne.. Toto len tak nevytesním, povedala som si... ach... klavírne zvuky len pridali do mojho plaču... Už sa mi kotúľali po lícach. Hľadela som do prázdna ale to sa o mojej mysli povedať nedalo, jediné čo napodobňovalo prázdnotu môjho pohĺadu, bolo moje srdce. Ale zdanie klame. Viem že nebolo prázne, prechovávalo v sebe city, ktoré nemohlo ukázať, nemohlo otvoriť svetu....nemohlo otvoriť tomu jedinému, ktorému boli určené... Mišovi.


Tento krátky výlev som napísala už dávno...odvtedy sa veľa zmenilo, a veľa aj nie. Mišo a Miška sa nedali dokopy. Ona ho pokladá za kamaráta. Už sa necítim tak neskutočne bezmocná, už si ho nepripúšťam k srcu...nie až tak. Sme stále priatelia? Neviem... bolí ma že mu nikdy nedošlo to čo cítim/ som cítila.... neviem ktorý čas použiť.... stále mi na ňom záleží viac ako na kamarátovi... ale...je medzi nami ťažoba a neviem sa jej zbaviť... Ako to dopadne....uvidí sa :)
Jedna vec sa ale vôbec nezmenila.
Moje city k nemu sú stále témou, o ktorej sa nikdy nehovorí....
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 7. března 2014 v 13:49 | Reagovat

Ach, zlato... vztahy jsou komplikované, já to vím.

Mně se taky někdo líbil/líbí - už to Bohu díky slábne, ale byla jsem z toho celá "vytočená", "nesvá", "poděšená" a zmatená... ještě hodně dlouho.

Ten pravý se určitě najde - a kdoví, třeba si on uvědomí, že... (ale nechci tě dokopat k falešným nadějím.)

Chci jen, abys věděla, že chápu (mám blízko k tomu to pochopit). Prošla jsem si něčím podobným.

Já ale na lásku rezignovala.
Protože bych mu stejně nemohla dát, co chtěl, za druhé má na někoho lepšího, než jsem já... a asi bychom se k sobě nehodili, on je úplně jiný... ani ho pořádně neznám.

Je krásný, je jako anděl... a choval se ke mně vždycky mile. Ale kvůli svému strachu ze vztahu a z kluků jsem se nikdy neodvážila dostat se k němu nějak blíž... (i díky strachu z odmítnutí - které by stoprocentně přišlo, ach jo.)

Ale co... je šťastný - a tak jeden zlomeček mojí osobnosti bude taky vždycky neskonale šťastný.
A já budu vždycky vzpomínat na jediný ploužák, který mi věnoval ;-)

Měj se krásně... a netrap se, prosím. Aspoň to zkus. Jednou budeš určitě šťastná. ;-)

2 mylovestories mylovestories | E-mail | Web | 7. března 2014 v 14:54 | Reagovat

[1]: Ach, keby som to len vedela vypnúť. :D Je to.. ani to neviem popísať. Napriek tomu sa tým nechcem nechať ovládať takže neboj, až tak sa netrápim, ale slabé chvíľky máme všetci a ja.. no... som ju včera trochu mala :) A verím tomu, že všetci budeme raz šťastný. (Po tejto vete sa cítim ako královná naivity :D )
A tiež verím tomu, že takéto výlevy pomáhajú. Treba sa niekomu zveriť. A kto iný by počúval tak verne a ticho? :D Pán internet má veľkéé výhody. :3 :D

3 Amanda Amanda | Web | 7. března 2014 v 15:10 | Reagovat

Mno jo, vztahy jsou složité....Já se jim velkým obloukem vyhýbám, takže se mě toto téma až tak netýká.

4 Lillen A. Blake Lillen A. Blake | Web | 7. března 2014 v 15:20 | Reagovat

[2]: To je fakt.. Jo, ještě jsem si vzpomněla, že ses ptala, kam chci na vysokou.
No, uvažuji o právech v Brně a psychologii v Olomouci
kdyby to nevyšlo tak asi nějaký jazyk v Olomouci (Anglina, Němčina nebo Čeština... kdyby nevyšlo ani to - raději nechci pomyslet :D)

[3]: Jo, já se taky snažím vyhýbat... jenže pak si uvědomím, že mě štve, že nikoho nemám... nebo, v tom nejhorším případě, ke mně láska/zamilovanostpřijde sama a já bojuji s láskou/zamilovaností na jedné straně, nenávistí na straně druhé - protože vždycky, VŽDYCKY nenávidím toho, kdo mě přinutí moc ho chtít, kdo mě přinutí moc se zamilovat a nemít srdce z ledu.

A s tím vším bojuju a snažím se k tomu člověku chovat... NORMÁLNĚ.

5 mylovestories mylovestories | E-mail | Web | 7. března 2014 v 22:23 | Reagovat

[4]: wow, tak to obdivujem, skúšky budú asi naozaj náročné. A jazyky sú podľa mňa v dnešnej dobe neskutočne variabilne využiteľné.

[3]: A vyhýbanie sa vzťahom..no... ja som človek citlivý a vášnivý. City ma ovládajú a som náladovejšia než tehotná neurotička. Napriek tomu že to zo mňa robí totálneho blázna a priznávam, že ma to aj často bolí a sklame, neviem či by som sa dokázala izolovať, resp. necítiť...to je nad moje sily..

6 Kathleen Kathleen | Web | 8. března 2014 v 8:33 | Reagovat

Přeju ti brzké rozluštění ;) Já jsem se už párkrát spoletla, když jsem považovala přátelství za lásku a zas naopak. To druhé je ovšem smutnější. . .

7 mylovestories mylovestories | E-mail | Web | 8. března 2014 v 11:50 | Reagovat

[6]: Ja to mám naopak. Pokladať lásku za priateĺstvo je často najlepší spôsob ako získať toho najlepšieho priateľa... tak som to mala s mojím naj naj naj najdokonalejším kamarátom. Ani si ho nezaslúžim. On sa buchol do mňa, ja do neho nie, po čase to prešlo a ostali sme kamaráti a toto kamarátstvo si vážim zo všetkých najviac :)

8 lilliinka lilliinka | E-mail | Web | 9. března 2014 v 8:53 | Reagovat

Vztahy jsou komplikované. Vždycky. Prostě to tak je. Neumím v tom chodit. Nezvládnu být ta první, ta co udělá první krok... Bojím se stejně jako Lillen odmítnutí, posměchu, vlastně nevím, bojím se všeho, co s tím souvisí.
Už dávno jsem na to rezignovala, je to tak lepší. Buď si mě "láska" najde a nebo ne, ale já na to ze srdce kašlu. Proto jsem možná zahořklá, proto s mi v koutku usazuje ironický úsměv, proto mám  svoje (podle lidí) "krásné" zelené oči věčně pesimisticky přivřené.
Je mi líto, pokud si musela zažít podobný případ. Ještě víc to bolí, když se v jeho náručí představuješ ty a pak tam vidíš někoho jiného. Ještě k tomu třeba jako ty, známého.
Pak už samozřejmě chápu, že o takových věcí se nemluví, ani já o nich nemluvím, o lásce, o vztazích... Kdo vlastně může říct, že by to udělal tak nonšalantně, snad jen zkouřený jedinec bez špetky zábran, kterýmu je k smíchu i lampa na ulici:)
Co dodat? nevzdávej se, teřba to nebyl ten pravý, třeba někde jinde bude někdo lepší:)

9 Hollycrumn Hollycrumn | E-mail | 1. září 2017 v 1:59 | Reagovat

<b><a href=http://seo-swat.ru//Y17aq/>This is the 2017 bomb !!!</a></b>
Play with me my friends...

...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama